Ve staroindickém eposu Mahábhárata dosud lidská bytost, v Bhagavadgítě zbožněn.
Postupně se stal středem kultu zdůrazňujícího osobní lásku a oddanost (bhakti) jeho božské osobě. Předmětem uctívání se stal celý jeho život od útlého neposedného dětství přes romantické mládí vyplněné milostnými hrami s pastýřkami (připomínané mj. rituálním tancem zvaným ráslílá) až po hrdinské činy popisované v Mahábháratě. Kršnovské legendy a mýty zachycené v puránách inspirovaly mnoho literárních děl v novoindických jazycích a řadu dodnes aktivních kršnaistických sekt a směrů, např. Haré Kršna.
Celý jeho život popisují mnohé legendy, které jsou plné zázraků, hrdinných skutků i milostných dobrodružství (měl prý 16.000 žen a 180.000 synů). Dle legendární chronologie zemřel asi 1200 – 1100 př. Kr.
Vasudéva, bratr Kuntí, byl Jaduvský král narozený v Mathuře. Za ženu si vzal Dévakí, sestru zlého krále Kansy, který vládl nad Dwarka (v Gujarat, Indie). Kansa byl mocný vládce, který utiskoval bráhmany i ostatní krále. Když Kansa vyslechl božské proroctví, že ho osmé dítě Vásudévovo zabije, Vásudévu i s jeho ženou Dévakí uvěznil. Jejich prvních šest dětí pak zabil ihned po narození. Navzdory Kansově ostražitosti však sedmý i osmý syn, Balaráma a Krišna, smrti unikli.
Když se ve vězení Krišna narodil, stal se zázrak. Dveře vězení se samy otevřely. Vasudéva ho vzal za bouřky a vydatného deště ven a odnesl jej z Mathury do Vrindávanu, malé vesnice obývané pastevci, kde ho vychoval Nanda Mahárádža.
Vrátil se ihned zpět do vězení s nově narozenou dívkou dcerou pána Vrindávanu. Kansa se pokusil dívku zabít, ale ta se zvedla z jeho rukou a odletěla k obloze.
Významní rišiové prohlašovali, že Krišna je ve skutečnosti Nejvyšší Pán a odchod do Vrindávanu byl součástí Jeho vlastního božského plánu.
