U Evropanů negativní, špatnou pověst nosící hmyz, protože v době morové rány se pavouk, obyvatel domácností, ale i stájí a krčem, považoval za podlého přenašeče této zkázy.
Ve Skotsku je zase nositel duše krále, který prohrál bitvu a usídlil se v jeskyni, kde žil, podobně jako pavouci. Pavouk mu ale pomohl, protože jej inspiroval v nekonečném pletení sítě, kterou mu vždy zničil vítr. Podobně se král ujal role stále a stále bojovat za svou vlast i přes možné neúspěchy.
To je významný symbol pavouka, obrovská vytrvalost, s jakou tvoří. Kromě vytrvalosti a trpělivosti jej máme za symbol harmonie, vkusu, estetiky, šikovnosti ale i plodnosti.
Samičky, které po oplodnění svého druha sní, jsou zase znakem ženské podlosti, jakési značky toho, když je žena mrcha.
Pavouček na vlákně je symbolem štěstí, snáší na zem radost z nebe a dobré zprávy.
Pro Kelty byla pavučina symbolem sítě, která drží veškerý život pohromadě. Egypťané a Řekové v ní viděli osud. Křesťané ji zase považovali za nástrahu Satana. Sám Pavouk je symbolem nenasytnosti Velké Matky.
V Číně nosí Pavouk štěstí; pokud se spouští na vlákně ze sítě dolů, znamená to, že štěstí přichází z nebe. V dialektu střední Číny se mu říká si-mu - „těšitelka matek“. Oznamuje brzký návrat syna z ciziny nebo ohlašuje hosta.
