„Část“ Ducha (Bytosti) která na sebe bere určitou formu Bytosti – inkarnuje se do bytostí.
Spojením těla (tvořeného prachem) a ducha (Boží dech) vznikne živá duše. Proto nemůže být duše entita oddělená od těla. Duše je ta živá bytost sama. Žijící duše je stvořena, když Boží dech života vstoupí do těla.
Když zemřeme, duch odejde, duše se rozplyne a tělo se v prach obrátí.
Slovo „duše“ tedy popisuje živou bytost. Přirovnejme tělo k vypnuté žárovce, dech k elektrickému proudu a duši ke svítící žárovce. Když proud vypneme, svítící žárovka (duše) přestane existovat, protože ji proud (dech) opustil. Zůstává jen vypnutá žárovka, to jest tělo bez života.
